Dávno zmizelé časy

(jaro 1997)

 

 

Dříve jsem se probouzel docela svižně, křepce, 

s chutí jsem něco posnídal – byť většinou jen lehce.

 

Po jídle potom pečlivě čistil jsem svoje zoubky,

na míse krátce zatlačil, pak opláchnul si chloupky.

 

Kolíček svůj jsem po ránu občas i slastně smočil,

žena mne sem tam přijala, tož jsem si pěkně skočil. 

 

Dnes jsou to ale, bohužel, dávno zmizelé časy,

proutek byl tehdy pevnější – a měl jsem černé vlasy.