Dávno zmizelé časy
(jaro 1997)
Dříve jsem se probouzel docela svižně, křepce,
s chutí jsem něco posnídal – byť většinou jen lehce.
Po jídle potom pečlivě čistil jsem svoje zoubky,
na míse krátce zatlačil, pak opláchnul si chloupky.
Kolíček svůj jsem po ránu občas i slastně smočil,
žena mne sem tam přijala, tož jsem si pěkně skočil.
Dnes jsou to ale, bohužel, dávno zmizelé časy,
proutek byl tehdy pevnější – a měl jsem černé vlasy.
Tato webová stránka používá soubory cookie k personalizaci obsahu a měření využití webových stránek, abychom zlepšili Váš zážitek z návštěvy těchto webových stránek. Zvolte prosím Vámi preferovanou variantu využítí cookies.