BILLOVO  VYPRÁVĚNÍ  O  OKROUHLÍKU   (1966)

---------------------------------------------------------------

 

     Před půl stoletím a dvanácti lety, roku 1904, byly vybudovány hráze rybníků na naší osadě. Tyto práce prováděli italští stavitelé a dělníci. Proč Italové? To proto, že byli známí svými znalostmi při stavbách mostů a nádrží.

 

     V těchto rybnících bylo vždy hodně ryb a raků. Po hladině se proháněla hejna divokých kachen, potápek, i volavku zde bylo často vidět – a i čáp sem občas zavítal.

     V houštinách kolem rybníků bylo mnoho zvěře – zajíci, srny, bažanti – a také kmotra liška sem přicházela na lov.

     Na rybnících se rozprostíral zelený koberec ze širokých listů a mezi nimi lekníny (vodní růže). Bylo to zde jako někde ve státní rezervaci, nenarušená příroda. Mimo rybářů, myslivců, houbařů a sedláků z Čížova, Rančířova a Vílance (těm tehdy patřily lesy) sem málokdo zavítal.

     Byl postaven první srub v těchto místech (nynější chata osadníka Šuby). Srub byl majetkem rybářů. 

     V roce 1911 bylo dokončeno položení potrubí (tehdy dřevěného), které je 8 km dlouhé a odvádí vodu do vodárenských rybníků pod obcí Vysoká.

 

     Toto krásné prostředí v blízkosti města Jihlavy bylo později vyhledáváno milovníky přírody. Jihlavská mládež, hlavně hoši, sem přicházela na vodní růže a výhonky rákosu, kterým říkali vasrčíky.

     Když byla v Jihlavě zrušena vojenská střelnice, která se nacházela v místech nynějšího sídliště č. 1 u Domu zdraví – kde je ještě možno shlédnout zachycovač střel (vysoký násyp), tak zvaný kugelfaug, vybudovala vojenská správa v lesích mezi Pístovem a rančířovským rybníkem novou střelnici. Od těch dob se tu říkalo u Šantajchu. Správně německy beim Scheibentajch, což v češtině bylo nazýváno terčové rybníky.

     Pojmenování Okrouhlík pochází od profesora Bradáče, který působil na prvním českém reálném gymnáziu v Jihlavě od roku 1919. Jmenovaný profesor napsal několik brožur o Jihlavě a jejím okolí. Okrouhlické rybníky nazval tak patrně z toho důvodu, že v obvodu kruhu se prostírají všechny vodárenské rybníky.

 

     Před lety bylo na těchto okrouhlických místech 33 chat, jejichž majiteli byli Němci – a 7 chat českých majitelů na tzv. české straně. Prvním českým chatařem byl otec Jirky Marhana. Chatu postavil v roce 1917.

     33 německých chat v roce 1945 (v květnu a červnu) osídlili občané z Jihlavy. Tito noví chataři se mnohdy znali již z města – a v krátkém čase se všichni spřátelili tak, že heslo “Šantajch jedna rodina” bylo přiléhavé. Do této doby je také datován vznik osady.

     Po době okupace, za které byl český živel v Jihlavě tísněn, nastalo osvobození, radost ze života, veselost a upřímné přátelství mezi osadníky. To bylo tak srdečné a velké, že kdo osadu navštívil, tak se mu zde zalíbila nejenom příroda, ale i celkový osadní život.

     Další občané z Jihlavy začali projevovat zájem o postavení chat. A nejenom lidé z Jihlavy, ale i odjinud. Do dnešního dne je zde 105 chat – a další přibývají.

 

     Okrouhlík je největší chatová osada u Jihlavy. Příroda je zde stále krásná, ale žel bohu přátelství na osadě nyní postihují i disharmonie. Proto se musíme všichni snažit, abychom toto chmurnější období překonali a obnovili nový radostný a přátelský život (částečně se nám to již daří).

 

 

(Toto zajímavé BIllovo vyprávění - z roku 1966 - přenáším bez jazykových a slohových úprav, tak jak bylo písemně zachyceno.  Hugo, 9.8.2021)